Krátká procházka městem Dvůr Králové

Prohlídku začneme u gotického kostela sv. Jana Křtitele (1).

Tato dominanta města s štíhlou věží, na které se třpytí pozlacená báň s dokumenty o historií města a kříž, byla postaven na místě původního románského kostelíka. Po požáru v roce 1450 dostal základ své dnešní podoby. Kněžiště bylo přistavěno v roce 1486. Věž byla přistavěna po římsu roku 1644 a roku 1894 byla zvýšena na 64 metry. Uvnitř kostela na hlavním barokním oltáři z roku 1674, na němž je obraz sv. Jana Křtitele od Josefa Helicha z roku 1867 a také skleněná skříňka se soškou Panny
Marie s Ježíškem, k níž se pojí legenda o zachránění města před švédskými vojsky v době třicetileté války. V kostelní věži jsou tři zvony, největší váží 30 q, má jméno svatý Jan a pochází z roku 1505, další zvon " umíráček " váží 3 q a je z roku 1508 a třetí zvon Čapek nebo také " Poledník " je z roku 1540 a váží 4 q. V klenuté věžní kobce
našel Václav Hanka 16. září 1817 rukopis, který byl podle místa nálezu později nazván Rukopisem královédvorským. Nahlédnutí do rukopisné kopky a kostelní věže lze zajist přes Městské informační centrum (Námestí T.G.M. 2, tel.:499321742, email:info@mudk.cz).

Stačí Vám udělat jen pár kroků okolo kostela a spatříte nejzachovalejší část hradebních zdí a polokruhovitý výklenek pro oltář -Apsida. Byl objeven v roce 1911 soudním radou A.Schulzem. Je to zbytek původního románského kostela z roku 1200.

Naši procházku budeme pokračovat směrem k budově děkanského úřadu (2), byla postavena roku 1736 na místě dřevěné stavby, u které zatočíme v pravo (Husova
ulice).

Po 30 metrech dorazíme k dalšímu zbytku městských hradeb. Zde stávala tak zvaná Hoření brána (3). Byla zbourána 1837. Dnes tuto bránu připomínají pouze dva opěrné sloupy. Zahneme do leva (Valova ulička).

Po pravé straně mužete vidět mizející západní hradební opevnení s polookrouhlicí (4), po levé straně nový sportovní areál.

Nyní se zastavíme u divadelní budovy, neboli Hankova domu (5). Základní kámen ke stavbě této novorenesanční budovy byl položen v roce 1867, v roce padesátého výročí nalezení Rukopisu královédvorského.

Určitě Vašemu zraku neunikne tmavě oranžová barva budovy gymnázia (6). Bylo založeno v roce 1890. Budova má nádherné vnitřní i vnější výzdobu, monumentální schodiště a aulu. Vaše kroky dále povedu na náměstí Odboje.

Památník odboje (7) stojící uprostřed je dílem sochaře Jaroslava Horejce a architekta Viléma Kvasničky. V královédvorském pískovci je provedl sochař František Bílek. Památník byl odhalen 17. září 1922, je vysoký 6 metrů a představuje Matku vlast zachycující těžce raněného syna, který se obětoval pro vlast.

Okolo „Staré lékárny“ zatočte vlevo do ulice Revoluční, projdete "Dvorským bulvárem" a dostanete se na náměstní T.G.M. (8). Před Vámi září renesanční budova Staré radnice (9) byla postavena po velkém požáru v roce 1572. Původně směřoval její štít směrem na západ, ale po dalším velkém požáru byl štít přestavěn do náměstí. Přitom byla zbourána věž, po níž dodnes zůstaly dvě zešikmené opěrné zdi. Na průčelí radnice je latinský nápis, který v překladu zní: " Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné." V budově jsou dnes umístěny reprezentační místnosti města Dvora Králové n.L. a výstavní síň.

Na pravé straně od Staré radnice zastavte Váš zrak na secesní budově Městské spořitelny (10). Byla postavena v letech 1909 až 1910.

Uprostřed náměstí narazíte na Mariánské sousoší (11).  Má podobu pyramidy, která je bohatě vyzdobena závity a okrasami rostlinného tvaru v barokním slohu. Na vrcholu pyramidy je socha Panny Marie, stojící na kouli, která představuje svět. Sousoší zhotovil Josef Procházka z Chrudimi v roce 1754. Vedle sousoší je socha Záboje. Byla přesunuta v létě 2005 ze Starého hřbitova.

Na východní straně náměstí je sídlo dnešního Městského úřadu (12). Městské domy na západní straně náměstí jsou z první poloviny 18. století. Před hotelem Centrál, udělejte asi 30 kroků do ulice J. Hory a zatočte vlevo do Havlíčkovy ulice.

Secesní dům "U Dobášů" (13) bývalý grand hotel s plastickou štukovou výzdobou, která je dílem sochaře Viléma Amorta, čeká už několik let na svoji opravu.

Na konci ulice se i dnes vyjímá Šindelářská věž (14). Tato válcová kamenná věž střežila u severní brány vstup do města. Dochovala se jako jediná z původně čtyř věží. Je vysoká 20 metrů, základy jsou asi 1 metr v tvrdém jílu, průměr válcové stavby je 7 metrů, průměr vnitřní dutiny je 3 metry. V horní polovině jsou nad sebou umístěny střílny vysoké přes 1 metr. Jednotlivá patra budovy jsou spojena dřevěným schodištěm. Svůj název dostala věž podle řemeslníků, výrobců šindelů, kteří měli svou živnost v ulici u věže. Věž není přístupná.

První dům na pravé straně za parkovištěm je rodiště Otto Gutfreunda (15). Sochař se zde narodil 3. srpna 1889. Vytvořil např. sousoší Babičky s vnoučaty v Ratibořickém údolí. Od rodného domku Vás dovedu směrem ke kostelu k poslední zastávce naši malé procházky.

Pranýř (16) - středověký sloup hanby, k němuž byli za veřejného posměchu přivazováni provinilci. Z pranýře zbyl jen sloup, ještě by sem patřila železná pouta a někdy i zvonek, který přivolával zvědavce. Protože nikdo z Vás určitě neporušil psané i nepsané městské zákony. Nebudu opět muset tento účinný nástroj hanby použit. Přeji pěkný zbytek dne a někdy zase na shledanou.