Dlouhá procházka městem Dvůr Králové (5km)

Prohlídku začneme na náměstí T.G.M. (1).

Renesanční Stará Radnice ve Dvoře KrálovéZářivá renesanční budova v severozápadním rohu náměstí je Stará radnice (2). Byla postavena po velkém požáru v roce 1572. Původně směřoval její štít směrem na západ, ale po dalším velkém požáru byl štít přestavěn do náměstí. Přitom byla zbourána věž, po níž dodnes zůstaly dvě zešikmené opěrné zdi. Na průčelí radnice je latinský nápis, který v překladu zní: " Tento dům nenávidí špatnost, miluje mír, trestá zločiny, zachovává práva, ctí šlechetné." V budově jsou dnes reprezentační místnosti města Dvora Králové n. L., výstavní síň a vinárna.

Pokud pohlednete trochu vpravo, zastavte Vaše oči na secesní budově Městské spořitelny (3). Byla postavena v letech 1909 až 1910.

Mariánské sousošíV samém středu náměstí stojí Mariánské sousoší (4). Má podobu pyramidy, která je bohatě vyzdobena závity a okrasami rostlinného tvaru v barokním slohu. Na vrcholu pyramidy je socha Panny Marie, která stojící na kouli představující Svět. Sousoší zhotovil Josef Procházka z Chrudimi v roce 1754.

Na východní straně náměstí je sídlo dnešního Městského úřadu (5). Městské domy na západní straně náměstí jsou z první poloviny 18. století. Dále se vydáme směrem k hotelu Centrál, byl postaven v severovýchodním rohu náměstí, do ulice J. Hory a zatočíme vlevo do Havlíčkovy ulice.

Secesní dům U DobášůSecesní dům "U Dobášů" (6) bývalý grand hotel s plastickou štukovou výzdobou ( dílo sochaře Viléma Amorta), čeká už několik let na svoji opravu.

Šindelářská věžNa konci ulice se však i dnes vyjímá Šindelářská věž (7). Tato válcová kamenná věž střežila u severní brány vstup do města. Dochovala se jako jediná z původně čtyř věží. Je vysoká 20 metrů, základy jsou asi 1 metr v tvrdém jílu, průměr válcové stavby je 7 metrů, průměr vnitřní dutiny je 3 metry. V horní polovině jsou nad sebou umístěny střílny vysoké přes 1 metr. Jednotlivá patra budovy jsou spojena dřevěným schodištěm. Svůj název dostala věž podle řemeslníků, výrobců šindelů, kteří měli svou živnost v ulici u věže. Věž není přístupná. L

První dům na pravé straně za parkovištěm je rodiště Otto Gutfreunda (8). Sochař se zde narodil 3. srpna 1889. Vytvořil například sousoší Babičky s vnoučaty v Ratibořickém údolí.
Od rodného domku Vás povedu Tylovou ulicí k Městskému muzeu Kohoutův dvůr.

Kohoutův dvůr (9) je barokní budova postavená roku 1738 F.A. Bergerem, správcem Šporkova panství. Průjezd do dvora je zdoben plastickým znakem a monogramem zakladatele. Dnes je v budově Městské muzeum. Na nádvoří Kohoutova dvora je umístěna barokní kašna. V rekonstruované sousední budově, zvané Špýchar, je přednáškový sál, výstavní sál a galerie obrazů a plastik.
Další zastávku najdeme hned opodál na levé straně Kotkovy ulice. 

Dále budeme pokračovat nahoru Kotkovou ulicí. Za 400m na levé straně je rodný domek R. A. Dvorského (11). Tento zpěvák, dirigent, skladatel, nakladatel, herec, s vlastním jménem Rudolf Antonín, se zde narodil dne 24. března 1899. Po absolvování zdejší obchodní školy pracoval v textilním závodě firmy Josef Fischer. V patnácti letech začal dirigovat orchestr, v šestnácti psal první skladby. Z té doby jsou Královédvorské písničky. V roce 1919 odchází do Prahy a stává se profesionálním hudebníkem, zakládá svůj první orchestr The Melody Makers.
Dále Vás povedu ještě výše, a to podél Hartského potoka k Podharťskému rybníku. Dojdeme až na konec Chelčického ulice k Husovu domu.

Zde zatočíme vlevo a popojdeme par kroků k pomníku T. G. Masaryka (12). Podobný pomník našeho prvního presidenta byl odhalen již v roce 1924. Jak už to tak s pomníky v naši historii bývá, byl památník několikrát rozebrán a obnoven. V tomto případě to bylo třikrát. Poslední odhalení pomníku bylo v roce 1990.

Nerudovkou dolů půjdeme 400m. Na pravé straně je Starý hřbitov (13), kde uvidíme několik pomníčků a křížů z Prusko-Rakouské války v roce 1866, která zasáhla Dvůr Králové velmi bolestně. V parku již nenajdeme Sochu Záboje (14), byla přesunuta zpět na nám.T.G.M.

věž kostela sv. Jana KřtitelePokračujeme směrem k dominantě města, gotickému kostelu sv. Jana Křtitele (15). Štíhlá věž, na které se třpytí pozlacená báň s dokumenty o historií města a kříž, byla postaven na místě původního románského kostelíka. Po požáru v roce 1450 dostal základ své dnešní podoby. Kněžiště bylo přistavěno v roce 1486. Věž byla přistavěna po římsu roku 1644 a roku 1894 byla zvýšena na 64 metry. Uvnitř kostela na hlavním barokním oltáři z roku 1674, na němž je obraz sv. Jana Křtitele od Josefa Helicha z roku 1867 a také skleněná skříňka se soškou Panny Marie s Ježíškem, k níž se pojí legenda o zachránění města před švédskými vojsky v době třicetileté války. V kostelní věži jsou tři zvony, největší váží 30 q, má jméno svatý Jan a pochází z roku 1505, další zvon " umíráček " váží 3 q a je z roku 1508 a třetí zvon Čapek nebo také " Poledník " je z roku 1540 a váží 4 q. V klenuté věžní kobce našel Václav Hanka 16. září 1817 rukopis, který byl podle místa nálezu později nazván Rukopisem královédvorským. Nahlédnutí do rukopisné kobky a kostelní věže lze zajistit přes Městské informační centrum (náměstí T.G.M. 2, tel.:499321742, email:info@mudk.cz). 

Na levé straně od hlavních dveří do kostela je Apsida (16). Polokruhovitý výklenek pro oltář byl objeven v roce 1911 soudním radou A.Schulzem. Je to zbytek původního románského kostela z roku 1200.

Na pravé straně pře silnici ční pranýř (17) - středověký sloup hanby, k němuž byli za veřejného posměchu přivazováni provinilci.
Od kostela Vám stačí udělat jen pár kroků směrem k náměstí a po pravé straně budete míjet budovu děkanského úřadu (18)

, byl postaven roku 1736 na místě dřevěné stavby.
Zde zatočíme vpravo dolů do Husovy ulice. Po 30 metrech dorazíme ke zbytku městských hradeb.

Zde stávala tak zvaná Hoření brána (19). Byla zbourána 1837. Dnes tuto bránu připomínají pouze dva opěrné sloupy.
Zahneme do vlevo do Valovy uličky.

Hradby - Dvůr KrálovéPo několika metrech můžete vidět mizející západní hradební opevnění s polookrouhlicí - vedle možnost vstupu do Restaurace U Svobodných pánu(20), po pravé straně nový sportovní areál.

Nyní se zastavíme na nám. Václava Hanky před budovou kulturní zařízení Hankův dom (21). Základní kámen ke stavbě této novorenesanční budovy byl položen v roce 1867, v roce padesátého výročí nalezení Rukopisu královédvorského.

Určitě Vašemu zraku neunikne tmavě oranžová barva budovy gymnázia (22). Městské gymnázium bylo postaveno v roce 1890. Budova má nádherné vnitřní i vnější výzdobu, monumentální schodiště a aulu.

Památník odbojePopojdeme na náměstí Odboje. Památník odboje (23) stojící uprostřed je dílem sochaře Jaroslava Horejce a architekta Viléma Kvasničky. V královédvorském pískovci je provedl sochař František Bílek. Památník byl odhalen 17. září 1922, je vysoký 6 metrů.

Okolo „Staré lékárny“ půjdeme rovně do Rooseveltovy ulice. Během okamžiku spatříme roubený dům (24). Dům je poslední památkou na dřevěnou výstavbu města.

Za tímto domem se nachází Hradební ulička (25), dříve zvaná Kasárna.
Pokud budete pokračovat Přemyslovou ulicí dojdete na náměstí T.G.M.

Revoluční uliceJestliže však jste zvědavý na "dvorský bulvár" běžte zpět na náměstí Odboje a zamiřte do Revoluční ulice. Na náměstí T.G.M. naši procházku zkončíme. Mějte se pěkně a někdy se zase přijďte projít.