REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Historie Kamenné Hory sahá k nejstarším dějinám. Stopy lidské činnosti na kamenohorském území můžeme zaznamenat již v době kamenné.
Na počátku 13. století byl na kuželovité hoře, jež se tyčí nad rozvětvením toků Bóbr a Zadrna, postaven strážní hrad, jehož umístění souviselo s existencí obchodní cesty vedoucí přes Lubavskou bránu (Brama Lubawska). Na úpatí hory vznikla tržní osada, která se řídila polským právem. Název osady se nedochoval, ale některé odkazy a studie ji nazývají Straża.
Mezi mnoha sídly, která se na samém konci první poloviny 13. století objevily ve slezských dokumentech, byla rovněž Kamenná Hora. Nejstarším historickým dokladem zmiňujícím Kamennou Horu (Landeshütte) je zápis z roku 1249 knížete Boleslava II. Lysého a jeho bratra Konrada, ve kterém svolují benediktinům z Kresowego Boru (Krzeszowa) rozšířit na německém právu tržní osadu nacházející se v rozvětvení řek Bóbr a Zadrna. Jiný dokument z roku 1287 zmiňuje Kamennou Horu pod názvem "Landishute".
Významnými změnami v historii města je poznamenáno období vlády knížete Bolka I. Svidnického. Kronikář Nason ve své kronice knížectví svidnicko-javorského ze 17. století píše: "Bolko (...) postavil toto město v roce 1292 jako strážnici svého území na místě dříve zbořeného hradu a opevnil jej zdvojenými hradbami a valy. Tento starý hrad – vypráví dále Nason – byl postaven na nedostupné skále, blízko dolní brány a byl nazýván "Strážnice" (Strażnica)". Ve stejném roce (1292) kníže Bolko I. udělil Kamenné Hoře městská práva.
Město Kamenná Hora bylo založeno u obchodní stezky vedoucí přes Lubavskou bránu (Brama Lubawska) ze Slezska do Čech. Tato stezka představovala jednu z odnoží Jantarové stezky, která spojovala Baltské moře s jihoevropskými zeměmi. Již ve 14. století město získalo mílové právo a také úplnou samosprávu a soudnictví. Během 2. světové války byly všechny textilní továrny přeměněny na zbrojařské. V části Antonówka byl zprovozněn podnik vyrábějící munici a zbraně.
Ve městě a jeho nejbližším okolí byly prováděny hornické práce neznámého určení. Do dnešního dne se pod územím města nacházejí částečně zasypané labyrinty chodeb. Práce na jejich vyhloubení vykonávali vězni koncentračních táborů a také lidé na nucených pracích. Na teritoriu města byly štoly hloubeny až na deseti místech. Jednou z nejlépe dochovaných a nejzajímavějších podzemních chodeb je komplex, který je na Kostelní hoře (Góra Ko¶cielna) zahalený tajemstvím ztracené Hitlerovy laboratoře, jejíž historii je možné osobně odhalovat při návštěvě kamennohorské štoly Arado. Tento objekt má rozlohu 1300 m2 a kubaturu 4350 m3. Největším atrakcí komplexu je obrovská hala o délce 55,5 m, šířce 7 m a výšce 5,2 m. Tato hala byla obestavěna cihlou, a volné prostory mezi obestavbu a skálou byly vyplněny lehkým betonem.
Od roku 1944 do května 1945 ve městě fungovala pobočka koncentračního tábora Gross – Rosen. Válečné operace městu nezpůsobily větší škody. Po roce 1945 vyly využity existující továrny a bylo zprovozněno centrum textilního průmyslu. Kamenná Hora je v současnosti správním centrem, a také kulturním a průmyslovým střediskem. Od roku 1997 na území města působí jedna ze tří průmyslových zón v Dolním Slezsku - Kamiennogórska Specjalna Strefa Ekonomiczna Małej Przedsiębiorczo¶ci, která se vyjímá vysoce rozvinutou vícesektorovou ekonomikou.
Převzato z internetových stránek města
Fotogalerie města |
Vaše komentáře |