REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
„Nikoho neodmítám, ale moje kapacita je omezená. Jenom registrace jednoho člověka trvá minimálně půl hodiny, všechno chce svůj čas,“ popisuje davové šílenství, které vzniklo díky sdílení zprávy o možné registraci do její ordinace na sociálních sítích. Lidé tuto informaci nasdíleli více než 20tisíckrát. To způsobilo, že se v danou hodinu pokoušelo registrovat online přes 2 tisíce lidí, které systém nemohl najednou pojmout. „V 8:21 systém fungoval a v 8:25 již byla registrace uzavřena, kapacita 300 lidí byla naplněna,“ ukazuje mi v excelu seznam, který končí číslicí 300. Počítá i s pacienty, které ošetřovala několik let v minulé práci, pokud o to budou stát. „Jen tito lidé musí pochopit, že jsou stále pacienty mého bývalého zaměstnavatele, se kterým nyní nemám nic společného. Automatický převod pacientů v ČR neexistuje. Doporučuji, ať mi napíšou sms a ozveme se jim,“ nerozumí zubařka narážkám lidí, že nechala své bývalé klienty bez péče.
Jako stomatoložka byla zaměstnaná v místní ordinaci 7 let, sloužila samozřejmě i pohotovosti a zastupovala za doktory. Na podzim loňského roku se rozhodla, že opustí tuto ordinaci, stejně jako to udělali i jiní zubaři před ní, kteří dostali zajímavé nabídky v Hradci Králové i Praze - bez většího zájmu veřejnosti či médií, nikomu to nevadilo. Ani paní Nataliia neměla v plánu zde zůstávat, bydlet, či pracovat, nabídky měla i ona z Trutnova, Hradce Králové a z menších obcí. Však nechybělo mnoho a město o tuto zubařku přišlo již dříve. „O Hradci Králové jsem přemýšlela již během Covidu,“ vzpomíná sympatická zubařka.
Co ji tu tedy udrželo?
Ve fázi rozhodování dostala nabídku na prostory vhodné pro ordinaci ve Dvoře Králové včetně vstřícného majitele, který byl ochotný jí pomoci se všemi nutnými stavebními úpravami. Spočítala si, že vlastní finance na vybavení nové ordinace ji ale nestačí, a tak po vzoru ostatních zubařů, kteří si zařizovali vlastní ordinaci v okolí, požádala město o finance na pokrytí pořízení drahých přístrojů. Ve Dvoře Králové však jako první. Zastupitelé její žádost o dar schválili, a tak od června do října zařizovala vše potřebné tak, aby mohla přijmout první pacienty co nejdříve. A nebylo toho málo. Vše zvládla jen díky přátelům, ochotným úředníkům a také štěstí.
Kdyby ji nepodpořilo město Dvůr Králové, udělalo by to jiné město. Částka 2,5 milionu Kč, kterou od města obdržela a kterou se zavázala pečovat o klienty ve Dvoře Králové po dobu 5 let, však zdaleka nestačila pokrýt výdaje spojené s otevřením nové ordinace. „Minimálně stejná částka byla investována do přípravy prostor, zaměstnanců, nelékařského vybavení jako jsou počítače a odborný software či nábytek na míru,“ sdělila zubařka naší redakci.
„Bez přátel bych tohle nedokázala. O to méně rozumím komentářům naprosto cizích lidí, kteří mě neznají a kteří na sociálních sítích nepravdivě popisují proces registrace nových klientů do mé ordinace. Netuším, co je k tomu vede, ale je to obraz, skutečná tvář tohoto města, která odradí další lékaře,“ dodává smutně. „Obdivuji moji recepční, která tu denně snáší nadávky lidí, kteří se zatím ke mně do seznamu nedostali,“ popisuje atmosféru posledních dnů v ordinaci. Časem určitě ještě bude mít prostor pro nové klienty, ale díky nastalé frustraci nespokojených lidí již nezvolí registrace přes elektronický systém. „Umožnila jsem lidem civilizovaný způsob registrace a dočkala jsem nenávistných komentářů,“ popsala upřímně realitu. V její ordinaci však panuje jiná atmosféra. „Lidé jsou vděční, že jsem tu zůstala a oni mají možnost mít zubaře. Tohle mě nabíjí a dává skutečný smysl mé práci,“ uzavírá optimisticky.
Chápe, že největší podíl na současném stavu nedostatku zubařů má nastavený vzdělávací systém. Proto nabízí své zkušenosti těm, kdo stojí o řešení problému nedostatku zubařů. Ve zkratce mi přibližuje systém na Ukrajině, kde nejsou na studium medicíny přijatí jen ti nejlepší dle výsledků přijímacího řízení, ale jsou zde rozděleni do několik skupin dle různých hledisek. Určité procento je z velkých měst, z malých obcí, samoplátci, sociálně slabší. Zároveň jsou studenti, jejichž studium platí stát, vázáni povinností sloužit ve svém městě po dobu 3 let. Samoplátci pomáhají navýšení kapacity univerzit - zaplacení nových prostor, vybavení a vyučujících - a nejsou vázány povinností sloužit ve svých městech. „Přijde mi, že systém v ČR některým lidem vyhovuje. Není tu totiž konkurence,“ zakončuje naše setkání.
O tom, jakou podporu strategických zaměstnáním v kraji nabízí sám kraj, ale i vybrané obce, jsme napsali v tomto článku.
Kateřina Sekyrková
Města lákají lékaře, nenabízejí jen peníze Zubaři na venkově v souvislostech očima venkovského zubaře |
Vaše komentáře |