Tuhá zima

Kraje hlásí kritickou situaci: po tuhé zimě nemají dost peněz na opravu poničených cest.
Kdyby se nejednalo o situaci spíš smutnou než komickou, smál bych se ještě dlouho. Veliká škoda, že si neschovávám noviny z tohoto ročního období z let minulých, aby bylo možno poměřovat, jak moc se má člověk smát, nebo plakat.

Tedy především jsem se dověděl, že letos byla tuhá zima. Co si pod tímto sdělením představit? Nevím, možná jsou redaktoři tak mladí, že toho mnoho nepamatují, ale možná právě proto by si měli přečíst starší meteorologické statistiky. Bývaly zimy, je jistě mnoho pamětníků, kdy na sv.Martina (11.11.) napadl sníh a začalo mrznout. To jsme již jako kluci pomalu vytahovali brusle, hokejky a hlavně hadice, abychom pokropili nějaký volný plácek a měli vlastní kluziště. To ještě bylo mezi mladými dostatek ochotníků, kteří zametali, udržovali, každý večer stříkali, abychom si mohli trochu zahrát na ty Dandy, Bubníky, Pantůčky a jiné významné hokejisty té doby. Přes obvyklé mírné vánoční oteplení se nám dařilo udržovat naši ledovou plochu někdy až do poloviny března… Jó, kde ty časy jsou. A že teploměr klesal až k minus 30oC, to mně můžete také věřit. Zažil jsem v té době, kdy jsem ještě navštěvoval základní školu, i troje tzv. uhelné prázdniny. Situace byla tak vážná, že opravdu nebylo čím topit, a tak se jednoduše neučilo. Žádné dva nebo tři dny – jednou dokonce tři týdny ! To jsme pak na našich drobných ledových plochách trávili skoro celý den. Navečer, pravda, trochu vymrzlí a hladoví, jsme rádi zapadli domů.
Takže se dnes opravdu musím jenom usmívat nad termínem „tuhá zima“. Nevím, jak by dnešní „pisálci“ nazvali zimu, kterou jsem popsal. Horší na tom, že pláč krajů je ve spojitosti, jak jinak, než s penězi. Jedná se přece o tuhou zimou poničené komunikace.
Jak je již nyní všem jasno – nejvíce těm novinářským vševědům - kraje nemají na opravy všech těch výtluků, výmolů a jiných poškození. Škoda, dobrý hospodář plánuje a počítá i s tím, že přijdou horší časy. Pokud však jedeme finančně na hraně možností a někteří politici nás přesvědčují, že zadlužovat se na úkor příštích let je normální, pak vás, později narozené, ochraňuj sám pán Bůh.
Jako každá kritika, měla by i ta moje přinést návrh řešení. Ano, zde je. Všechny komunikace přece někdo vytváří, všechny komunikace přece někdo spravuje a udržuje, za všechno přece někdo dostává zaplaceno. Pokud se jedná o tyto práce, zcela jistě k nim existují dodavatelské smlouvy a ty určitě obsahují ustanovení o zárukách. Takže možná by stačilo smlouvy najít a uplatnit záruku. Oni by po pár exemplárních případech i ti pokladači živičných směsí možná lépe dodržovali technologické postupy.
Samozřejmě, jako každý rok, i letos se po „kruté zimě„ jistě objeví další zdroje, aby se poničené komunikace opravily, aby se příští rok na jaře ozval stejný pláč….
Prozatím vám všem přeji „tuhé“ jaro !