Z oblohy prší slzy sv. Vavřince. Pozorovat je může každý

Již mnoho, ale opravdu mnoho let brázdí naši letní oblohu „padající hvězdy", jinak též slzy svatého Vavřince. „Ve skutečnosti jsou to meteory patřící k meteorickému roji Perseid," připomněl ředitel úpické hvězdárny Marcel Bělík.

První známé záznamy pochází z Číny, z roku 36. Během jedné noci zde byla viděna více jak stovka těchto úkazů. „Pozorování jsou známá až do 11. století, ovšem mezi 12. a 19. stoletím o nich nenajdeme žádné zprávy. Až roku 1835 oznámil Belgičan Adolphe Quetele pozorování spršky srpnových meteorů. Italský astronom Giovanni Schiaparelli později upozornil na shodu dráhy komety Swift-Tuttle 1862 III s drahami pozorovaných meteorů," ohlédl se do historie Marcel Bělík.

Brzy nastane maximum

V současné době je roj aktivní od 17. července do 24. srpna s maximem okolo 12. srpna. „Maximum se očekává 13. srpna v ranních hodinách mezi 8:30 a 11:00 našeho času. To ovšem neznamená, že mimo toto časové období budeme o průlety světelných stop zbytků komety zemskou atmosférou ochuzeni. Možná naopak. Roj je poměrně starý a jeho maximum je velmi ploché. První pravděpodobná Perseida zachycená úpickou hvězdárnou v roce 2015 byla pozorována již 4. července," upozornil Marcel Bělík.

A jak tyto meteory pozorovat? „Záleží na tom, jakého výsledku chce kdo dosáhnout. Pokud se pozorováním tohoto jevu někdo nezabývá systematicky, je nejlepším způsobem pozorování zážitkové. Tedy za jasné noci během maxima či několik dní před či po se položit ve spacáku na louku a dívat se a dívat po obloze," navrhuje nejjednodušší způsob ředitel úpické hvězdárny.

V roce 1953, 11. srpna, zachytil skvělý astrofotograf Jindřich Zeman v Hradci Králové astrografem, který je nyní umístěn na úpické hvězdárně, při dvouhodinové expozici souhvězdí Orla fotografii přelétnuvší Perseidy.

Meteorický roj Perseid byl ve druhé polovině 20. století velmi populárním. Ať již to bylo způsobeno vysokou aktivitou roje, vědeckým zájmem o studium meteorů, vlastností zemské atmosféry či lidského oka nebo zájmem o astronomii vůbec, v každém případě je zájem o pozorování meteorů na počátku 21 století poněkud menší, stejně jako je nižší aktivita roje Perseid.

Zachycení toho, co nevidíme

I v současnosti jsou meteory pozorovány stejně jako před třiceti lety, tedy vizuálně, případně teleskopicky. Navíc se stále více rozšiřují metody pozorování videokamerami a v poslední době se stále zvyšuje počet stanic pozorující průlety meteorů zemskou atmosférou radiově. „Zejména radiová metoda, kdysi doména velkých vědeckých observatoří, umožňuje velmi efektivní metodu sledování meteorické aktivity nejen v noci, ale i ve dne či při zatažené obloze. Metoda pasivní detekce odrazu pozemského signálu má zatím ještě mnoho neznámého. Zachycuje nejen jevy, ke kterým máme optické protějšky, nýbrž i jevy, které ať již díky chybějícím datům optickým, nebo bez optické odezvy, zatím neumíme plně interpretovat," poukazuje Marcel Bělík.

Autor: Aleš Vaníček